TANEC

  Kráčím parkem

bez cíle a spěchu

sotva noha nohu mine

 srdce mé je plné

Tvé nekonečné lásky

jež objímá

všechno kolem

nastavuji tváře vánku

a opět vnímám

života dech

co věky-věků

šumí v korunách

starých lip

…zavírám oči

přesto vidím

jak probouzíš

duši poupat

jemně je hýčkáš

a rozvíráš do krásy…

v barvách něhy

šiješ šaty nevěstám

závoje z duhy

vážeš stromům

květinám i keřům

rozezníváš tóny jara

svou písní lásky

voláš všechno k životu

noty běží

jak topoly k nebi

trylky ptáčků

udávají takt

krok sem - krok tam

na travnatém parketu

harfy hrají bez partesu

přidává se bříza

dub i buk

zelený orchestr

začíná hrát…

tulipány tančí s narcisy

macešky zas s modřinkami

sedmikrásky roztáčí

své bílé sukýnky

v náruči slunce

skotačí

až do soumraku

…tančí se valčík

k tomu chvíli polka

ba i břišní tanec

tu ožívá i loňské listoví

krouží piruety

plujíc cestičkami

z lavičky na lavičku skáče

vrby zdraví tanečníky

uctivými poklonami

sklání se až k zemi

v ladném rytmu se vlní

stříbrná stuha řeky

 zpívá píseň o prameni

jásá celý park…

slunce se směje

vesele šimrá

těla na lavičkách

… když si pak podá

ruku se soumrakem

písně tiše doznějí

a vše ukládá se spát

má Duše však

tančí s Větrem dál

tančí tanec na Tvou slávu

a z radosti

že JSI