Na
stránce http://getsemane.blog.cz/1303/zapomenuty-ruzenec
jsme letos zveřejnili informaci o „zapomenutém
růženci“ nalezeném v německém
kancionáli (GOTTESLOB,
ECHTER VERLAG WÜRZBURG, 1975).
Jelikož
při rozjímání o jeho tajemstvích se naše pohledy upírají na
přislíbené radostné události spojené s druhým příchodem
Ježíše Krista a očekáváné už mnoha generacemi věřících,
pro posílení naší víry bude užitečné, když se právě v této
době nastalého velkého chaosu budeme také my ponořovat do
hlubšího rozjímání nad jejich obsahem. Na stránce
je
k dispozici text celé růžencové pobožnosti. Na str. 7-10 je
jako alternativa uvedena kratší verze rozjímání, která je
vhodná pro soukromou pobožnost a jejíž překlad nyní nabízíme.
RŮŽENEC
ÚTĚCHY
Úvod i
modlitby za každým desátkem - jako při každé modlitbě růžence
1.
JEŽÍŠ, JENŽ VLÁDNE JAKO KRÁL
Krále dnes známe spíše z obrazů v muzeích a galeriích nebo z těch několika
zemí, v nichž je král ještě hlavou státu. Upomínají nás na
slávu a pompu, na panovníky a jejich poddané, ale také na
tyranii, despotismus a útlak. Ježíš
sám o sobě říká: "Já jsem král" (Jan 18, 36), ale On
není vládcem z tohoto světa. Ne takovým, který strojí války a
utiskuje své poddané. Ježíš je Králem, který Svou smrtí a
vzkříšením zvítězil nad vládcem temnoty, nad mocí smrti. On
však lidi nenutí, aby vstoupili do Jeho Království míru a lásky,
proto ještě i dnes Jeho korunou je trnová koruna. A proto stále
ještě vládne nepravost a agrese a "vládce tohoto světa"
– sobectví, pýcha a nespravedlnost – se nad světem stále
ještě vypíná svou mocí. Ale jeho dny jsou sečteny. Přichází
čas, kdy "Kníže míru" (Iz 9, 5), jemuž Otec předal
veškerou vládu, definitivně vyžene zlo. On dovrší Království,
které započalo již Jeho příchodem, a ty Své zavolá domů. Toto
království je spojení s Bohem, pospolitost, která začíná v
našem životě už nyní. Čím více budeme spojeni s tímto Bohem
míru, čím více budeme smířeni s Ním i s našimi bližními,
kteří jsou rovněž Jeho dětmi, tím více bude už dnes vládnout
v našem životě. Tak smíme i my přispívat k tomu, aby stále
více panoval jako Král.
Přímluva:
Pane
Ježíši Kriste, být Králem pro Tebe neznamená vládnout, ale
sloužit. Chceme se modlit za všechny, kteří mají moc a vliv, aby
jejich moc nebyla sobecky zneužívána. Za ty, kteří jsou
utlačováni. Za nás a za všechny věřící, abychom se všichni
řídili příkladem Krista.
Desátek:
Zdrávas….
2.
JEŽÍŠ, JENŽ ŽIJE A PŮSOBÍ VE SVÉ CÍRKVI
Ježíš
před Svým nanebevstoupením slíbil Svým učedníkům, že s nimi
zůstane „po všechny dny“. Nyní oni budou pokračovat v Jeho
díle, oni budou Jeho jménem hlásat a léčit. Pán dal apoštolům
rovněž příkaz, aby křtili (Mt 28/19), a dal jim také plnou moc
odpouštět hříchy (Jan 20/22n.).
Ve večeřadle jim uložil konat eucharistii. V moci Ducha Svatého,
kterého jim Kristus seslal z Nebe, učedníci pokračují v tom, co
Ježíš započal. Ve službě a působení apoštolů a jejich
následovníků poznáváme působení Krista v Jeho Církvi, která
– inspirovaná Božím Duchem – činí to, co činil Ježíš.
Zachovává Jeho Slovo a hlásá Je v Evangeliu, uděluje svátosti a
tak, jako apoštolové a jejich zmocněnci vedli první obce, i ona
vede ty, jež jí byli svěřeni. Bez Církve, která už téměř
2000 let Ježíšovo Slovo udržuje a předává dál, by Ježíš
pro nás nebyl uchopitelný. On Sám se v eucharistii vydal do rukou učedníkům a Petrovi, učedníkovi nestálé mysli, zaručil
skálopevnou odolnost. „Ježíš bez Církve, to je jako Ježíš
bez rukou a bez nohou!“ řekl kardinál Meisner (Kolín n. R.).
Často bědujeme nad tím, jak lidská selhání velice zatemňují
Ježíšovu přítomnost v Církvi. Měli bychom se však také ptát,
zda jsme my sami ochotni nechat Ježíše působit v Jeho Církvi,
tedy také v nás. Zda v nás samotných lze rozpoznat Jeho podobu,
anebo zda jsme pouze Jeho smutnou karikaturou...
Přímluva:
Pane
Ježíši, Tys´ hlavou Církve. Svým Duchem Svatým pokračuješ v
díle spásy. Obracíme se na Tebe, abychom Tvé působení lépe
poznávali také v naší době, aby ostatní vycítili působení
Tvé lásky také skrze nás a abychom skrze Tvého Ducha Svatého
dokázali poznat, co je správné, a pomocí Tvé síly to také
uskutečňovali.
Desátek:
Zdrávas….
3.
JEŽÍŠ, JENŽ ZNOVU PŘIJDE VE SLÁVĚ
První
křesťané se v radostném očekávání modlili za brzký příchod
Páně. Nás však (Jeho příchod) naplňuje spíše strachem a
tento Jeho návrat ve slávě odsouváme raději stranou, i když se v Krédu,
našem vyznání víry, k němu zcela samozřejmě doznáváme. Snad
je to tím, že v tomto pozemském světě jsme se etablovali až
příliš pohodlně..., nebo snad chceme jako oni hosté pozvaní na
svatební hostinu říci: ´Nyní ještě nemohu, protože musím
vyřídit něco velice důležitého, ale dej mi trochu času, snad
zítra...´ Ze Svatého Písma víme, že Den Páně nezná nikdo,
ale už se neúprosně blíží, nebere ohledy na žádné plánovací
kalendáře. Vyzývá nás, abychom se rozhodli, nyní a zde, pro
Něj, pro Toho, Jenž drží náš čas ve Svých rukou. Pak také
pochopíme, proč mladou Církev tehdy toto očekávání naplňovalo
radostí. Radostí z milovaného Pána, Jenž brzy (opět) přijde.
MARANATHÁ – Pane Ježíši, přijď!
Přímluva:
V
útrapách své doby se křesťané první generace obraceli na
svého Pána s prosbou: ´Amen! Pane Ježíši příjď!´ Volejme s
nimi: Přijď ke starým lidem, jejichž život se blíží svému
konci – ´Amen! Pane Ježíši příjď!´ Přijď k lidem, kteří
lační po zažití víry – ´Amen! Pane Ježíši příjď!´
Přijď k národům i národnostem, které na sebe hledí nepřátelsky
a potírají jeden druhého – ´Amen! Pane Ježíši příjď!´
Desátek:
Zdrávas….
4.
JEŽÍŠ, JENŽ BUDE SOUDIT ŽIVÉ I MRTVÉ
Jsou
to převážně středověká výtvarná díla, která velice
plasticky znázorňují, jak si lidé představovali poslední soud:
V centru je obvykle na trůnu Kristus jako Soudce světa, mnohdy i se svými
apoštoly, a společně soudí dvanáct pokolení Izraele. Trubka
anděla povolává mrtvé z hrobů, a toto volání nemůže
přeslechnout nikdo. Všichni budeme muset před Kristem skládat
účty ze všeho, co jsme si mysleli, co jsme dělali a co
zanedbávali. Je snad někdo, kdo před Ním nebude muset doznávat
žádnou vinu? Nezapomínejme, že Ten, před Nímž jednou
budou stát všichni lidé, zná lidské srdce až do samého základu,
důkladněji, než člověk kdy dokáže poznat sám sebe. On bude
naším Soudcem, ale můžeme doufat, že bude soudcem milosrdným a
shovívavým, neboť Bůh, který bude lidi soudit, se Sám stal
člověkem, aby je vykoupil, a Sám vzal na Sebe všechnu jejich vinu. Kdo
jiný by je mohl soudit, než pouze Ten, Jenž dal lidem vše, a nyní
se bude ptát, zda oni jeho laskavost přijali... Tento Soudce však bude milosrdný také vůči tomu, kdo se ještě ve své poslední
hodině uchýlí do Jeho útočiště. A tak se nezapomeňme modlit
také za všechny, kteří tohoto laskavého Spasitele ještě neznají.
Přímluva:
Pane
Ježíši Kriste, Ty opět přijdeš ve slávě, ne jako velký
ničitel, ale jako Dobrý Pastýř, který se nikdy nezříká své
lásky. Prosíme Tě za všechny lidi, kteří zakusili jen strohost
a příliš málo lásky, a proto se nedokáží zbavit své úzkosti.
Prosíme za ty, kteří hřeší na Boží dobrotu a své sobectví
staví nad vše ostatní. Prosíme za nás za všechny, abychom naše
současné dny spatřovali neustále ve spojitosti s věčným
životem.
Desátek:
Zdrávas….
5.
JEŽÍŠ, JENŽ VŠECHNO DOVRŠÍ
Hořčičné
semínko Království nebeského, které zasadil Ježíš z Nazaretu
a které na této Zemi započalo v Něm, zapouští kořeny a roste. Vzmáhá
se, v běhu dějin i ve všech, kteří se otevřou Jeho volání.
Na konci časů přije tento Sadař znovu, aby Své dílo dovršil,
aby povolal všechny do Království Svého Otce. Zde na Zemi je
všechno (trvale) nedokonalé, zdokonalit to může pouze Sám Bůh.
Platí to nejen pro život každého jednotlivce, neboť pouze Bůh
nám může darovat dokonalou svatost podílením se na Jeho životě,
ale také pro celé stvoření. Teprve na konci, až Kristus všechno
dovrší, budeme moci naplno shlédnout krásu Božího plánu s
celým Jeho stvořením. Co nyní dokážeme chápat pouze orientačně, v náznaku, na konci se rozvine jako pestrý koberec, který jsme dnes schopni vnímat pouze jako jednotlivá, izolovaná vlákna, a vůbec netušíme,
jak ohromný je jeho celý rozměr. Co nám dnes nedává smysl nebo se nám
jeví jako nepochopitelné či dokonce skličující, může mít v
celém kontextu docela důležité místo, které budeme schopni
rozpoznat v Božím světle teprve při zpětném pohledu na konci
naší často pochmurné cesty.
Přímluva:
Pane
Ježíši Kriste, Ty jsi Ten, Jenž byl, Jenž je a Jenž přijde. Ty
jsi Začátek i Konec. Důvěřujeme v Tvou Všemohoucnost a prosíme
Tě, posiluj naši naději, že Tvá moc se prosadí v tomto čase a
jednou naplno na konci časů. Prosíme, zvetšuj naši radost i důvěru v naši budoucnost s Tebou, dej nám pevnou naději, že
dobro se ukáže být silnějším než zlo.
Desátek:
Zdrávas….
Závěr:
Litanie
k Ježíšovi
Žádné komentáře:
Okomentovat